Vnitrozemí Rimini: městečka na výlet z Hotelu Viking

Z Hotelu Viking ve Viserbelle dojedete autem do nejhezčích městeček ve vnitrozemí Rimini: do Santarcangela zhruba za 15 minut, do San Marina za 35–40 minut a dál do San Lea, Gradary, Verucchia a údolí Valmarecchia. Máme otevřeno celý rok a naproti hotelu soukromé parkoviště. Můžete tak střídat moře, hrady, dobré jídlo a kopce, i na jaře a na podzim.

Nabídka přes WhatsAppVolejte 0541 721064

01Nejhezčí městečka ve vnitrozemí

Uvedené časy jsou orientační, počítané autem z hotelu, a v provozu se mohou prodloužit. Restaurace a hospůdky, které zmiňujeme, jsou naše osobní tipy, nikdo nám za ně neplatí. Stůl si raději rezervujte a ověřte si otevírací dny a hodiny, protože se podle sezóny mění.

Santarcangelo di Romagna

Asi 15 minut autem od Hotelu Viking. Čtvrt hodiny od moře leží městečko pro ty, kdo se rádi procházejí bez spěchu a mají rádi rušná náměstí a večeře dlouho do noci. Santarcangelo di Romagna je dobrá první zastávka ve vnitrozemí. Je dost blízko, abyste se sem vydali po dni na pláži, a je tu dost k vidění na celé odpoledne. V roce 1920 se tu narodil Tonino Guerra, básník a Felliniho scenárista, a také papež Klement XIV., kterému je zasvěcen oblouk na hlavním náměstí.

Náměstí, oblouk a Campanone

Hlavním náměstím je Piazza Ganganelli. Je prostorné a světlé, s fontánou uprostřed a podloubím, kde si dáte kávu. Večer se náměstí rozsvítí, stolky se zaplní a nahoře na kopci uvidíte Campanone, městskou věž s hodinami. Odtud stoupáte do historického centra: strmé uličky, domy v pastelových barvách, malé obchůdky a místa, odkud se najednou otevře výhled přes rovinu až k moři.

Pevnost a tajemství jeskyní

Na vrcholu kopce stojí pevnost Malatestů (Rocca Malatestiana) s mohutnou věží, kterou večer nasvítí. Nejzajímavější je ale to, co je pod městem. Kopec protíná asi 150 jeskyní vytesaných do tufu: chodby, kruhové sály a výklenky, o jejichž původu se vedou spory dodnes. Některé si prohlédnete s místními průvodci, jiné jsou schované ve sklepech domů a restaurací. Sejít pár schodů dolů do chladu, mezi pískovcové stěny a ticho, za tu návštěvu rozhodně stojí.

Řemeslníci, umělci a legendy

Santarcangelo je také městečko řemeslníků. V Antica Stamperia Marchi se romaňské látky dodnes tisknou ručně starými dřevěnými formami v typické rezavé barvě. Ubrus, závěs nebo zástěra jsou hezkou památkou na cestu. Kousek za centrem, u řeky Marecchia, leží Mutonia, vesnice umělců ze skupiny Mutoid. Obří sochy z recyklovaného kovu tu z louky udělaly galerii pod širým nebem. V listopadu, kolem 11., se koná Fiera di San Martino, které se říká také dei Becchi (trh paroháčů). Pod oblouk se zavěsí rohy a podle pověsti se rozhoupou, když pod nimi projde podváděný manžel.

Kde se v Santarcangelu najíst

Sem se jezdí i za jídlem, možná hlavně za ním. Vaří se tu tradiční romaňská kuchyně: teplá piadina, passatelli ve vývaru, strozzapreti, cappelletti, králík na způsob porchetty a k tomu sklenka Sangiovese. Nejznámější je Osteria La Sangiovesa v paláci z 18. století v centru. Má ocenění Tre Gamberi od Gambero Rosso 2026 a je v průvodci Osterie d’Italia od Slow Food, spousta surovin pochází přímo z Tenuta Saiano. Rodinná Ristorante Lazaroun funguje od roku 1965 a je známá grilovaným masem a tufovou jeskyní, kde zrají sýry a víno a kam se můžete podívat. Modernější je Dai Galletti u pevnosti, se zahradou mezi olivovníky. K tradičním podnikům patří i Ristorante Zaghini na Piazza Gramsci.

Akce během roku

V květnu zaplní historické centrum rostliny a květiny při akci Balconi Fioriti. V červenci přijíždí Santarcangelo Festival, jeden z nejvýznamnějších italských festivalů divadla a performance, který už přes padesát let hraje na náměstích i na hodně neobvyklých místech městečka. Poslední zářijový víkend patří Fiera di San Michele, nejstaršímu trhu v Santarcangelu. Je věnovaný patronovi, přírodě a místním dobrotám včetně typické cibule cipolla dell’acqua. V listopadu kolem svatého Martina uzavírá rok Fiera dei Becchi se stánky, kaštany a mladým vínem.

Tip od Vikingu: přijeďte pozdě odpoledne, vyjděte k pevnosti na západ slunce, podívejte se do některé z jeskyní a zůstaňte na večeři. Za čtvrt hodiny jste zpátky v hotelu, kousek od moře.

San Marino

Asi 35–40 minut autem od Hotelu Viking. Kdo jede na oběd do San Marina, překročí hranici. Republika na Monte Titanu patří k nejmenším a nejstarším státům světa. Podle tradice ji v roce 301 založil Marinus, kameník, který přišel z Dalmácie opracovávat zdejší kámen. Od roku 2008 jsou historické centrum a Monte Titano na seznamu světového dědictví UNESCO: hradby, věže, zvonice a za jasného dne výhled na celé romaňské pobřeží až k moři.

Tři věže na skalním hřebeni

Symbolem republiky jsou Tři věže, které má i na vlajce. Guaita, První věž, je nejstarší a nejvíc fotografovaná. Jako by se držela skály, jejíž stěna padá stovky metrů do údolí. Vyhlídková stezka Passo delle Streghe ji spojuje s Cestou, Druhou věží, kde je Muzeum starých zbraní. Ještě dál stojí osamoceně v lese Montale, Třetí věž. Po hřebeni se nejlépe chodí pozdě odpoledne, když světlo zezlátne.

Palazzo Pubblico a slavnosti republiky

Na Piazza della Libertà stojí Palazzo Pubblico, sídlo vlády, s věží s cimbuřím a hodinami. Dvakrát ročně, 1. dubna a 1. října, se tu do úřadu uvádějí dva kapitáni regenti, hlavy státu, které vládnou jen šest měsíců. Starobylý obřad s průvodem, kostýmy a uniformami stojí za to vidět aspoň jednou. Ulice kolem jsou plné schodišť, vyhlídek, malých muzeí a obchůdků s keramikou, známkami a sběratelskými mincemi.

Do centra se dá dojet i tak, že necháte auto v Borgo Maggiore a vyvezete se lanovkou. Za pár minut jste nahoře a cestou máte krásný výhled do údolí. Pokud sem přijedete v zimě, s trochou štěstí bude Titano pod sněhem. Sníh na hradbách a večerní světla udělají ze San Marina malý betlém.

Nákupy bez spěchu

Do San Marina se odjakživa jezdí nakupovat. V historickém centru jsou obchody s řemeslnými výrobky, místními likéry, keramikou a suvenýry, dole v údolí pak moderní nákupní centrum s butiky velkých módních značek. Za jeden den tu klidně stihnete kulturu, procházku i nákupy.

Co ochutnat na Titanu

Sanmarinská kuchyně je romaňské hodně blízká, má ale i pár vlastních jídel. Ochutnejte nidi di rondine, zapékané rolované těstoviny se šunkou, masem, sýrem a rajčaty, dále tagliolini se skopovou omáčkou nebo fazole s vepřovou kůží. Ze sladkého slavný dort Torta Tre Monti z tenkých oplatek a čokolády, inspirovaný Třemi věžemi, a o Vánocích bustrengo. Do sklenky patří vína z Consorzio Vini Tipici di San Marino: červená Brugneto a Tessano, bílá Biancale a Roncale a Moscato. V centru patří k nejoblíbenějším podnikům Ritrovo dei Lavoratori s poctivou tradiční kuchyní, Ristorante Cesare na cestě k pevnosti a La Terrazza v Hotelu Titano s výhledem. Na rychlou piadinu zajděte do Il Matterello.

Dvakrát ročně, 1. dubna a 1. října, se do úřadu uvádějí kapitáni regenti a městem projde průvod v historických kostýmech. Na konci července se centrum vrací do středověku při velké slavnosti Giornate Medioevali, která se od roku 2026 jmenuje San Marino Antiqua. Účinkují stovky lidí v kostýmech, hudebníci a kušiníci. 3. září se slaví svátek svatého Marina a založení republiky s historickým průvodem, soutěží v kuších a ohňostrojem. Od konce listopadu do 6. ledna se Titano rozsvítí při akci Il Natale delle Meraviglie s trhy, světly a představeními.

Tip od Vikingu: vyrazte brzy ráno, ať máte věže skoro jen pro sebe, poobědvejte v centru a dolů sjeďte při západu slunce. Za necelou hodinu jste zpátky v hotelu a můžete skočit do bazénu.

San Leo

Asi 45 minut autem od Hotelu Viking. San Leo vás zaujme hned na první pohled. Městečko i pevnost stojí na obrovském skalním bloku se strmými stěnami, jako kamenná loď nad údolím Valmarecchia. Jediná cesta nahoru je silnice vysekaná do skály, která stoupá v serpentinách až k městské bráně. Už jen kvůli příjezdu se sem vyplatí jet. Dante San Leo zmiňuje ve IV. zpěvu Očistce a umělci i spisovatelé o něm už staletí píšou jako o jednom z nejkrásnějších míst Itálie.

Pevnost hraběte Cagliostra

Skále vévodí renesanční pevnost, kterou pro rod Montefeltro přestavěl sienský architekt Francesco di Giorgio Martini. Kulaté bašty měly odolat dělostřelectvu. Po staletí platila za nedobytnou, později sloužila jako papežské vězení. Nejslavnějším vězněm byl Giuseppe Balsamo, legendární hrabě Cagliostro, alchymista a dobrodruh, který tu byl zavřený až do své smrti v roce 1795. Jeho cela, tzv. Pozzetto, je přístupná dodnes a patří k nejsilnějším zastavením prohlídky. Z hradeb dohlédnete až do San Marina a za jasného dne k moři.

Kostely, legendy a světci

Městečko se tiskne k náměstí Piazza Dante Alighieri a má dva staré kostely: malý a strohý předrománský Pieve a dóm z pískovce. V 10. století se sem na skálu uchýlil italský král Berengar II., který se tu bránil císaři Otovi I. Podle tradice tu v roce 1213 dostal svatý František od hraběte Orlanda Cattaniho darem horu La Verna, kde později obdržel stigmata. Dejte si čas, procházejte se uličkami bez cíle a zastavujte se na vyhlídkách.

Kdy sem jet? Na jaře, když jsou louky kolem skály sytě zelené, nebo na podzim, když se údolí zbarví do červena a zlata a voní kaštany a lanýže. V létě vyjeďte brzy ráno nebo pozdě odpoledne, kdy nízké slunce rozzáří kámen pevnosti.

Sýr z jámy a lanýže

V San Leu se vaří kuchyně kraje Montefeltro, horská a výraznější než na pobřeží. Králem stolu je formaggio di fossa, sýr, který zraje v jámách vysekaných do tufu. V nedaleké Talamellu mu kvůli barvě říkají „jantar“. Dále lanýže, černé nebo bílé podle sezóny, passatelli, cappelletti z Montefeltra, jehněčí a grilované maso. Klasikou je Ristorante Locanda La Rocca, kterou od roku 1966 vede stejná rodina. Je v průvodci Osterie d’Italia od Slow Food a proslavila se passatelli s černým lanýžem a jídly se sýrem z jámy. Hodně oblíbená je i Osteria La Corte di Berengario II s domácími těstovinami, třeba tagliatelle nebo ravioli s ricottou. Do Osteria Belvedere se chodí hlavně kvůli výhledu.

V létě, obvykle v červenci, přiváží San Leo Festival koncerty staré a duchovní hudby do kostelů a na náměstí městečka. Na konci srpna přichází AlchimiAlchimie, dvě noci věnované hraběti Cagliostrovi s ohňovou show, kouzly, pouličními umělci a ohňostrojem nad pevností. Na pohled je to nejvýpravnější akce celého roku.

Tip od Vikingu: na San Leo si vyhraďte celý den. Na podzim ho můžete o nedělích spojit s Pennabilli nebo s lanýžovým trhem v Sant’Agata Feltria. Vezměte si pohodlné boty. Kopce jsou prudké, ale za každou zatáčkou je jiný výhled.

Gradara

Asi 35 minut autem od Hotelu Viking. Gradara leží kousek za hranicí regionu Marche na kopci s výhledem na moře a vypadá jako z pohádky: dvojitý okruh hradeb s cimbuřím, věže, opevněné brány a nahoře hrad. Patří k nejzachovalejším středověkým městečkům v Itálii, je členem sdružení Borghi più belli d’Italia (nejkrásnější městečka Itálie) a v roce 2018 získala titul Borgo dei Borghi. Hlavně je to ale dějiště jednoho z nejslavnějších milostných příběhů literatury.

Paolo a Francesca, láska, na kterou Dante nezapomněl

Podle tradice se právě tady Francesca da Polenta, provdaná za Gianciotta Malatestu, zamilovala do jeho bratra Paola. Spolu četli o Lancelotovi a Ginevře, když se poprvé políbili. Byli přistiženi a oba zabiti. Dante je potkává v V. zpěvu Pekla, kde je navždy unáší vichřice spolu s ostatními hříšníky chtíče, a jeho verše udělaly z Gradary cíl romantických poutí. Na hradě uvidíte Francescin pokoj s postelí, pultem na knihy a padacími dvířky, kudy podle vyprávění utíkal Paolo.

Hradby, věže a ochozy

Hrad dali postavit Malatestové, později patřil Sforzům a rodu Della Rovere a pobývala tu i Lucrezia Borgia, manželka Giovanniho Sforzy. Dnes je v něm muzeum, které ukazuje, jak vypadal renesanční dvůr: sály s freskami, zbroj a dobový nábytek. Nejhezčí je ale procházka po hradbách. Obranný ochoz vede kolem celého městečka, mezi cimbuřím a střílnami, a v dálce se třpytí Jaderské moře. Pod hradbami jsou stezky a zahrady s cypřiši a olivovníky, kudy se dá krásně projít.

V některých letech se městečko v červenci promění při Assedio al Castello. Historická rekonstrukce obléhání se zbrojnoši, ohni, hudebníky a představeními vrací Gradaru do 15. století. Mimo sezónu jsou uličky zase tiché a je příjemné se jimi projít ve dvou, třeba při západu slunce, když kámen zoranžoví. Podél hlavní ulice, která stoupá k hradu, jsou řemeslné dílny, vinotéky a obchůdky s místními specialitami, kde koupíte něco na památku.

Sýr z jámy a kuchyně Marche

V Gradaře se potkává kuchyně Romagny a Marche: piadina a crescia, domácí těstoviny, maso z grilu, formaggio di fossa a ve sklenici Sangiovese dei Colli Pesaresi nebo svěží Bianchello del Metauro. Mezi nejznámější podniky patří Ristorante Osteria La Botte v paláci ze 17. století u vstupu do městečka. Proslavila se jídly se sýrem z jámy, například plněnými cappellacci. Oblíbená je i Osteria Il Gufetto, kam chodí místní na těstoviny a maso. Locanda Quinto Canto má terasu s výhledem na hradní věž a Taverna Paradiso si lidé chválí kvůli mísám předkrmů a tagliatě.

Od konce listopadu do 6. ledna se městečko mění v Castello di Natale (Vánoční hrad) s trhy, představeními a prohlídkami s průvodcem mezi osvětlenými hradbami. V některých letech se v srpnu koná také The Magic Castle, festival kouzel a fantazie pro dospělé i děti. Červencové Assedio al Castello se nekoná každý rok, takže si před cestou zkontrolujte program.

Tip od Vikingu: na Gradaru stačí půl dne. Odpoledne si prohlédněte hrad, při západu slunce obejděte hradby a zůstaňte v městečku na večeři. Zpátky v hotelu jste za něco přes půl hodiny, klidně se zastávkou na promenádě.

Verucchio

Asi 25 minut autem od Hotelu Viking. Verucchio je vyhlídkou na celé údolí Valmarecchia. Městečko stojí na skalním ostrohu a při západu slunce odtud vidíte, jak údolí klesá k Rimini a k moři. Platí za kolébku Malatestů, rodu, který po staletí vládl Rimini a půlce Romagny. Zakladatel rodu Malatesta da Verucchio byl tak známý, že ho Dante zmiňuje v Pekle jako „starého mastifa“ (mastin vecchio). Na náměstí vás ale hlavně překvapí klid: kamenné domy, muškáty v oknech a ticho, které přeruší jen zvony.

Rocca del Sasso a poklady villanovské kultury

Nad městečkem se zvedá pevnost Malatestů zvaná Rocca del Sasso, jedna z nejstarších pevností rodu. Ze sálů, věží a teras je jeden z nejhezčích výhledů v celé provincii. Večer je nasvícená a vypadá, jako by se vznášela nad střechami. Verucchio má ale i mnohem starší historii. Téměř před třemi tisíci lety tu vzkvétala villanovská kultura. Museo Civico Archeologico v bývalém klášteře Sant’Agostino ukazuje vzácné nálezy, od jantarových šperků překvapivě jemné práce až po slavný dřevěný trůn, který přečkal staletí skoro bez úhony. Je to malé muzeum, které vás opravdu ohromí.

Procházky, kláštery a cypřiše

Po prohlídce pevnosti se vyplatí bloudit uličkami, zastavit se na vyhlídkách a zajít do kostela Collegiata. Cestou dolů k Villa Verucchio narazíte na františkánský klášter Santa Croce. V jeho křížové chodbě roste vysoký cypřiš, který podle tradice zasadil sám svatý František. Je mu asi osm set let a patří k nejstarším stromům v Itálii. Z Verucchia se dá vyrazit i na procházky podél řeky Marecchia nebo na kole do kopců, kde vinice a olivové háje mění barvu s každým ročním obdobím. Na podzim, když z údolí stoupá mlha a městečko zůstane nad mraky, je výhled překrásný.

Cappelletti, Mora Romagnola a Sangiovese

Ve Verucchiu se vaří jako všude v kopcích nad Rimini: ručně válené cappelletti a tagliatelle, uzeniny z prasat Mora Romagnola, místního plemene, které se podařilo zachránit před vyhynutím, lanýže, extra panenský olivový olej z okolních kopců a Sangiovese dei Colli di Rimini. Nejslavnější restaurací je La Rocca. Otevřeli ji v roce 1946 Sante a Margherita a dnes ji vede třetí generace. Chodí se sem na legendární „cappelletto della Margherita“, na uzeniny Mora Romagnola z vlastní výroby a na terasu s výhledem až k moři. V historickém centru je oblíbená také Al Mastin Vecchio s tagliatelle s lanýžem a tagliatou. Na sklenku a malou ochutnávku zajděte do osterie s vinotékou Tiee – Cibo & Vino. A nezapomeňte na prkénko s uzeninami, sýry a piadinou. Tak se v Romagni večeře začíná.

V červenci se na náměstí koná Verucchio Music Festival, tři večery koncertů pod širým nebem. Na začátku října zaplní městečko na dva víkendy Festa della Storia (Storia, segreti e misteri) s přednáškami, prohlídkami a akcemi o Etruscích, villanovské kultuře a středověku.

Tip od Vikingu: přijeďte do Verucchia pozdě odpoledne, projděte si archeologické muzeum, pak se dívejte na západ slunce z pevnosti a zůstaňte na večeři. Do hotelu to máte necelou půlhodinu.

Montebello (Poggio Torriana)

Asi 30 minut autem od Hotelu Viking. Montebello, místní část obce Poggio Torriana, je hrstka kamenných domů, dlážděné uličky a hrad nad údolím Valmarecchia. Už přes šest set let se tu vypráví jedna z nejznámějších italských legend. Nechte auto dole a dojděte pěšky až na vyhlídku.

Legenda o Azzurrině

Hlavním lákadlem Montebella je hrad, kde vám průvodci vyprávějí příběh Azzurriny. Guendalina, dcera pána hradu, byla prý albínka. Aby ji chránili před pověrami, barvili jí vlasy a tehdejší barviva jim dávala modravý nádech. O letním slunovratu roku 1375 si holčička hrála s hadrovým míčem, sešla do hradní lednice a už ji nikdo nikdy nenašel. Podle legendy je v letech končících nulou a pětkou, právě o slunovratu, dodnes slyšet její hlas. Ať je to jakkoli, prohlídka hradu se zařízenými sály a lednicí baví dospělé i děti.

Madonna di Saiano nad řekou

Pár minut od Montebella stojí na skalním ostrohu nad řekou Marecchia svatyně Madonna di Saiano se zvláštní válcovou věží. Místo je moc hezké, hlavně na jaře a na podzim, kdy měkké světlo rozzáří kámen a údolí hraje barvami. Kolem vedou stezky a šotolinové cesty mezi poli, lesy a vinicemi s pěknými výhledy do údolí Valmarecchia.

Tenuta Saiano, vinařství mezi kopci

Právě v těchto kopcích leží Tenuta Saiano, biovinařství, které v roce 2003 založili majitelé Osteria La Sangiovesa v Santarcangelu. Vyrábí se tu Sangiovese Superiore a Riserva, růžové šumivé víno a Rebola, typické bílé víno z Colli di Rimini. V obchůdku koupíte vína a další produkty přímo od výrobce. Je tu i Olfattorio, dílna, kde vznikají bylinné likéry a vermuty. Na desítkách sklenic s bylinami, kořeny a kořením si můžete přivonět jednu po druhé a poznat, co se do kterého receptu dává. Prohlídky a degustace jen na rezervaci.

Hřiby, cappelletti a venkovské hospůdky

Kuchyně v těchto kopcích voní lesem a selským dvorem: cappelletti, tagliatelle, králík na způsob porchetty, uzeniny a na podzim hřiby, třeba i smažené, a lanýže. Il Chiosco di Bacco, který doporučuje průvodce Michelin, je spolehlivá adresa pro domácí těstoviny a zrající maso a má dobrý vinný lístek. V Torrianě se zavedená restaurace Il Povero Diavolo – Osteria Sociale v roce 2024 znovu otevřela jako sociální družstvo a vaří například cappelletti s králičím masem. V Montebellu pod hradem se po prohlídce chodí na ručně dělané těstoviny do Osteria del Borgo „dalla Elide“.

Na konci července se v Torrianě koná Scorticata – La Collina dei Piaceri: čtyři večery s jídlem, víny z Colli di Rimini, hostujícími šéfkuchaři a hudbou, s nádherným výhledem do údolí. Na začátku léta slaví Festa Contadina piadinu a venkovské tradice. A kdo má rád záhady, může přijet o letním slunovratu v letech končících nulou a pětkou, kdy se podle legendy Azzurrina znovu ozývá. Příště to bude v roce 2030.

Tip od Vikingu: za jeden den stihnete hrad v Montebellu, Madonnu di Saiano i zastávku v Tenuta Saiano. Do hotelu jste zpátky za půl hodiny, s pár lahvemi Sangiovese v kufru.

Pennabilli a Sant’Agata Feltria

Asi 1 hodinu autem od Hotelu Viking. Jak stoupáte údolím Valmarecchia do kraje Montefeltro, krajina se mění. Z kopců jsou hory, lesy houstnou a vzduch voní kaštany. Jen pár kilometrů od sebe tu leží dvě městečka jako z knížky: Pennabilli, městečko poezie, a Sant’Agata Feltria, městečko pohádek a lanýžů. Ta cesta stojí za to, hlavně na podzim.

Pennabilli a „místa duše“ Tonina Guerry

Pennabilli vzniklo spojením dvou starých hradů, Penna a Billi, na dvou skalních ostrozích. Básník a scenárista Tonino Guerra, který s Fellinim napsal Amarcord, tu prožil poslední léta života a městečko zaplnil drobnými kouzelnými místy, kterým říkal „místa duše“ (i luoghi dell’anima). Nejznámější je Orto dei frutti dimenticati (Zahrada zapomenutého ovoce), kde mezi sochami, slunečními hodinami a zákoutími s verši rostou staré, dnes už vzácné odrůdy ovocných stromů. Při procházce Pennabilli objevíte za každým rohem další: nápisy, kašny a instalace, které vymyslel.

Městečko má i překvapivé pouto s Tibetem. V 18. století tu narozený kapucín Fra’ Orazio della Penna působil mnoho let jako misionář ve Lhase. Kvůli tomu přijel do Pennabilli dvakrát dalajlama, v letech 1994 a 2005, a slavnostně tu odhalil kopii lhaského zvonu, který dnes zní na kopci. V červenci se tu koná jedna z nejstarších výstav starožitností v Itálii, na kterou se sjíždějí sběratelé z celé země.

Sant’Agata Feltria a Rocca delle Fiabe

O pár kilometrů dál se nad Sant’Agata Feltria tyčí hrad Rocca Fregoso, postavený na obrovském skalním balvanu. Uvnitř je Rocca delle Fiabe (Hrad pohádek), muzeum pro děti, kde se z hradních komnat stávají kulisy příběhů a pověstí. Hodí se pro rodiny s dětmi. V městečku stojí také Teatro Angelo Mariani, které patří k nejstarším dřevěným divadlům v Itálii. Založeno bylo v roce 1605, přestavěno v roce 1723, je celé z kaštanového dřeva a dnes kandiduje na zápis do světového dědictví UNESCO.

Nejvíc lidí sem ale láká Fiera Nazionale del Tartufo Bianco Pregiato, celostátní trh vzácného bílého lanýže, který každý podzim zaplní městečko vůněmi a dobrotami. V roce 2026 se koná 42. ročník, a to v neděli 4., 11., 18. a 25. října a 1. listopadu. Přijede přes 160 vystavovatelů: hledači lanýžů a výrobci sýrů, uzenin, kaštanů a vína.

Bílý lanýž, hřiby a sýr z jámy

V této části Montefeltra se jí to nejlepší z horské kuchyně: bílý a černý lanýž, hřiby a májovky, formaggio di fossa, kaštany, passatelli a cappelletti. Na vysokou gastronomii zajděte v Pennabilli do Il Piastrino šéfkuchaře Riccarda Agostiniho s jednou michelinskou hvězdou, který nápaditě vaří z bylin, hub a místních surovin. Jednodušší a domáčtější je Bel Fico – osteria di paese na hlavním náměstí, v sálech, které kdysi zdobila díla Tonina Guerry. V Sant’Agata Feltria je pojmem Trattoria Ciccioni. Funguje od roku 1912, je zapsaná v rejstříku historických italských podniků a vaří poctivě a vydatně. Chválí se také Antenna dal Morino kvůli houbám, lanýžům a cappelletti a Ristorante Il Palazzo s menu k lanýžovému trhu.

V polovině června hostí Pennabilli Artisti in Piazza, mezinárodní festival pouličního umění, cirkusu a divadla, který už třicet let dělá z městečka jeviště pod širým nebem. V červenci se koná Mostra Mercato Nazionale d’Antiquariato, jedna z nejstarších výstav starožitností v Itálii. V Sant’Agata Feltria je kromě říjnového lanýžového trhu ještě Il Paese del Natale, o nedělích od konce listopadu do poloviny prosince, s trhy, betlémy a ohňostrojem.

Tip od Vikingu: vyberte si podzimní neděli a vyrazte ráno. Projděte se mezi stánky lanýžového trhu v Sant’Agata Feltria a odpoledne vyjeďte do Pennabilli do Zahrady zapomenutého ovoce. Moře a hotel máte potom hodinu cesty.

02Jídlo a víno z kopců

Do vnitrozemí se jezdí i za jídlem: piadina, sýr formaggio di fossa, lanýže, olivový olej a vína z Colli di Rimini, třeba Sangiovese a Rebola. Spousta hospůdek a vinařství leží přímo na cestě mezi městečky. V hotelu na vás pak čeká naše romaňská kuchyně.

03Podzimní akce ve vnitrozemí

• Celostátní trh vzácného bílého lanýže v Sant’Agata Feltria, o říjnových nedělích (v roce 2026 od 4. října).
• Fiera di San Martino v Santarcangelu di Romagna, v listopadu (v roce 2026 od 7. do 11. listopadu).

Celý kalendář najdete na stránce Akce v Rimini. Termíny a program se mohou změnit, proto si je vždy ověřte na oficiálních stránkách.

04Proč vyrážet z Hotelu Viking

• Máme otevřeno celý rok, i na podzim a v zimě.
• Soukromé parkoviště naproti hotelu a nabíjecí stanice 22 kW pro elektromobily.
• Šikovná poloha: Viserbella leží v severní části Rimini, blízko silnic do Santarcangela, údolí Valmarecchia a San Marina.
• Snídaně formou bufetu a večer romaňská kuchyně.
• Tipy od domácích: rodina Antonioli vede hotely přes 35 let a ráda vám poradí výlety i dobré trattorie.

05Městečka ve zkratce: jak daleko jsou od hotelu

Santarcangelo di Romagna	asi 15 minut autem
Verucchio	asi 25 minut autem
Montebello (Poggio Torriana)	asi 30 minut autem
Gradara	asi 35 minut autem
San Marino	asi 35–40 minut autem
San Leo	asi 45 minut autem
Výchozí bod	Hotel Viking, Viserbella di Rimini, soukromé parkoviště před vchodem
Kdy	celý rok; na podzim místní slavnosti, mladé víno a Fiera dei Becchi

Zeptejte se na recepci. Poradíme vám trasu na celý den, kde se dobře najíte a co nevynechat. Po návratu na vás čeká romaňská kuchyně a zahrada. Kdo rád jezdí na kole, najde informace na stránce dovolená na kole, na svátky se podívejte na Vánoce a Silvestr a Velikonoce a prodloužené víkendy.

06Co říkají naši hosté

Co píšou hosté na TripAdvisoru.

Výlety

„Možnost rezervovat výlety do vnitrozemí s pomocí personálu na recepci“

Moře a kopce

„skvělý výhled z balkonu na moře na jedné straně a do vnitrozemí na druhé“

07Nezávazná nabídka

Napište nám termín a počet osob. Připravíme vám nabídku a přidáme pár tipů na výlety. Ozvěte se přes WhatsApp, na telefonu 0541 721064 nebo e-mailem na info@viking.rimini.it.

Viz také: Akce v Rimini · Rimini, město umění · Kde nás najdete.

Ověřit dostupnost